Jak jsem se dostala k práci Terapeuta Duše?

Už od dětství je mým snem pomáhat ostatním k tomu, aby byli šťastní. Dříve se mi lidé smáli, že světový mír by chtěl přeci každý a že jsem naivní. A tak jsem to dlouhé roky považovala za nereálný sen. Ale ten pocit ve mně přetrval.

Dlouho jsem nevěděla, jak toto mé poslání zhmotnit a dát mu formu. Pořád jsem se ptala sama sebe, co mám dělat, abych co nejlépe pomohla světu. Chodily mi odpovědi, že nejvíce pomůžu ostatním svým vlastním probuzením. No a to mému egu samozřejmě nestačilo. Chtělo pomoci aspoň celé planetě, ne-li celému Vesmíru a ne jen mě samotné.

Takže tomu nevěřilo a ptalo se dál a dál. Až v lednu 2015 přišla odpověď: regresní terapie. Tuhle možnost má mysl odmítla snad ještě rychleji, než tu předchozí. Přicházely myšlenky typu: „Vždyť jsi sama žádnou takovou terapií nikdy neprošla a o svých minulých životech víš velký kulový, tak jak tím chceš provázet ostatní?“ No a já jim samozřejmě uvěřila.

Kdybych já jen věděla, že za 2 měsíce se octnu na kurzu, kde se budu terapii učit! No a pak si stěžuju, že mi nechodí odpovědi na mé otázky! K čemu mi ty odpovědi pak jsou, když stejně nejsem připravená je přijmout?! No ale hezky popořádku.

Jak to všechno začalo

Od roku 2008 procházím svým osobním rozvojem a hledám způsoby, jak se zbavit utrpení, být trvale šťastná a neustále zažívat ty příjemné pocity blaha. Při tom jsem v zimě roku 2014 na Facebooku narazila na  Blanku  a na její životní příběh. Ten mě velmi zaujal a tak jsem ji začala sledovat. Na svém profilu zdarma sdílela meditace a terapie, které namluvila. Já jsem si je pouštěla a procházela jimi a moc mi pomáhaly.

Po přibližně roce jsem cítila potřebu poslat Blance nějaké peníze, protože mi velmi pomohla a chtěla jsem se jí nějak odvděčit. Když v tom jsem narazila na její kurz Terapeut Duše! Hned mi bylo jasné, že to je přesně pro mě a ještě ten den jsem se přihlásila.

Řešila jsem sice finanční potíže, ale i to jsem nakonec zvládla. Neměla jsem v úmyslu přímo dělat terapie, ale byla to možnost, jak se Blance odvděčit a ještě k tomu něco dostat navíc. A taky se mi moc líbil program prvního víkendu, zaměřený na čištění nás samotných. Takže bylo rozhodnuto.

A jak to probíhalo?

Absolvovala jsem 1. víkend i 2. víkend kurzu a Terapii vyzkoušela na prvních klientech. Viděla jsem, že to ostatním pomáhá, že to má smysl a dokonce byli i ochotni mi za to zaplatit. No a jelikož 2. část kurzu byla v době, kdy jsem podala výpověď v zaměstnání a řešila, co dál, tak bylo rozhodnuto. 🙂

A tak jsem teď tady. Pustila jsem se jistot ale zároveň i stereotypu spojeného se zaměstnáním a vykročila do neznáma podnikání. Do neznáma za hlasem svého srdce. Nevím, co přesně bude. Nevím, kam konkrétně dojdu. Jen vím, že jdu správnou cestou a že to rozhodně bude stát za to!

Asi to nebude vždycky jednoduché, ale já prostě nemůžu jinak. Kdybych to neudělala, tak si to budu vyčítat. Už teď si říkám, kde jsem mohla být, kdybych ten blog začala psát už před rokem, kdy mi ten nápad poprvé prolítl hlavou! Naštěstí nikdy není pozdě začít žít své sny! 😉

Foto: Chalkidiki, Řecko. © Zuzana Vávrová