Přestaň se bát, roztáhni křídla a prostě leť!

„Přestaň se bát, roztáhni křídla a prostě leť!“ Tak tuto větu mi řekla zdejší maminka, o jejíž děti se starám. A taky:

„Nedělej to, co po tobě chtějí druzí, ale to co ty sama ve svém srdci cítíš, že chceš. Ty jsi jediný vlastník svého života a ty jediná rozhoduješ o tom, jak bude vypadat. Dělej to, co tě dělá šťastnou, protože být šťastný je ta nejdůležitější věc v životě. Protože když nejsi šťastná ty, tak nic ostatní ve tvém životě nefunguje. A k čemu by ti bylo, že máš třeba milion, kdybys nebyla šťastná?“

Miluju naše večerní rozhovory a často u nich brečím dojetím, protože je první člověk, který říká nahlas to, co ve svém srdci už dlouho cítím, že je pravda, ale od čeho mě do teď ostatní odrazovali a tvrdili mi opak.

Ona tvrdí, že si o ní ostatní myslí, že je blázen. A musím uznat, že je netradiční. Je totiž šťastná. Miluje svou práci, svého manžela, svůj život. Dělá to, co ji baví bez ohledu na to, jak u toho vypadá. A tak třeba v dětském zábavném parku se skákacími hrady leze po zemi a honí se se svými dětmi. Anebo při jízdě autem zesílí svou oblíbenou písničku, začne si ji zpívat nahlas, tancovat a dělat u toho všelijaké kravinky a opičky. A musím uznat, že ta její radost je velmi nakažlivá. 🙂

A taky si plní své sny. S manželem ještě před dětma a pak i s nimi procestovali snad celý svět. Bydleli na různých místech planety, díky čemuž mluví asi 5-ti jazyky. A spoustu snů mají ještě před sebou.

Jo jasně, každý den není jako malovaný a tak i ona občas přijde z práce utahaná s migrénou, děti řvou a nechtějí spát, venku leje jako z konve a já jsem nemocná. Ale říká, že chce každý den udělat lepší a užít si ho, aby až bude večer usínat, tak usínala s příjemným pocitem, že to byl pěkný den a stál za to.

Nikdy bych nevěřila, že nejšťastnější a nejinspirativnější člověk, kterého jsem do teď potkala, může být zároveň mým zaměstnavatelem! 🙂 A mockrát si děkuji za to, že jsem udělala to velice těžké rozhodnutí, od kterého mě téměř všichni odrazovali, a odešla jsem ze školy sem.

Asi jsem to někde hluboko uvnitř sebe tušila, že když se pustím toho, co v mém životě sice nefunguje, ale za žádnou cenu se toho nechci vzdát, protože je to sice celkem na prd, ale zase je to jistota a vždycky by mohlo být ještě hůř, tak se dostanu do míst, o kterých se mi ani nesnilo. A jsem si nesmírně vděčná, že jsem udělala ten velký krok do neznáma, který mě vystřelil mílovými kroky vpřed k mým snům. Děkuji. <3